PRVNÍ PEJSEK
Stále
vzpomínáme na našeho prvního pejska. Byl to jorkšírek Beník. Bydlel s
námi od července 1999 do září 2003. Byl to mazlík a šikulka.
Plemeno Yorkšírský teriér jsme objevili náhodou - na dovolené na Slapech, kdy se kolem nás mihli takoví dva malí, roztomilí trpaslíci. Hned jsem pátrala v knihách, co že to bylo ... a netrvalo dlouho (asi 14 dní) ... a Beník byl doma.
Zažili jsme společně spoustu legrace, vždy rozdával dobrou náladu a úsměv.
Jako štěně doma pěkně řádil - asi pomsta za to, že jsme odcházeli do práce. Vždy překonal všechna protiopatření a vždy našel něco k rozházení, rozkousání, roztrhání (okenní závěsy, anténa u rádia, odpadkový koš...). Málem se utopil v kýbli s 10 cm vody - chudáček - nemohl vylézt, vysvobodil ho až paníček po návratu z práce. Pak se bál vody, ale neváhal vlézt do přehrady a plaval "zachránit páníčka"!
Přes vánoce 1999 si zvykl na naši neustálou přítomnost a od té doby nevydržel doma bez štěkání a dobývání se přes dveře. Neváhal vyskočit ani na kuchyňskou linku, skákat na kliku, proškrábat se skoro naskrz dveří apod.
Jednou jsem dokonce jen na chvilku odešla, nechala ho samotného a hlavní dveře bytu jen přibouchla, nezamykala, vždyť zvenku byla koule ne klika, tak tam přece zloději nemohou. To jsem ale nepředpokládala, že náš "hlídač" vyskočí na kliku, otevře případným zlodějům a uteče ven mě hledat. Naštěstí ho odchytla sousedka a zavřela ho domů - dveře zajistila provázkem :-)
Od dubna 2000 jsem jako těhotná naštěstí už byla doma, takže jsme tuto jeho zápornou stránku povahy docela zvládali. Od narození syna mu byl věrným přítelem a společníkem pro hry a průvodcem na procházkách.
V
červenci 2003 rozšířila naše rodinné řady dcerka, ta si ho bohužel
příliš neužila. V září 2003 při jedné procházce utekl páníčkovi za
fenkou, bohužel přes silnici a rovnou pod kolo cyklistovi. Dodnes
nemůžu uvěřit, že už nám nebude dělat žádné lumpárny.
Zbyly jen krásné vzpomínky.
